Rudá jako rubín – proč si neskočit o sto let zpátky na čaj?

9. srpna 2015 v 12:12 | PandaGirl
První díl ze série Láska nezná čas od Kerstin Gier

Tak za prvé: Tahle kniha je nesehnatelná! Nedělám si srandu! Za druhé: Je od německé spisovatelky - Němce nemám v lásce, ale udělala jsem výjimku. Za třetí: Má to i film.
A tak nějak jsem se k téhle sérii dostala. Přesněji hledala jsem film podle knihy (neptejte se proč) a narazila jsem na titul Modrá jako safír. Tak jsem se rozhodla, že se na to podívám. Pak mi kamarádka oznámila, že je to druhý díl - ne, že bych na to nepřišla až bych si to pustila. Ale asi by byla víc naštvaná.

Takhle jsem si v klidu stáhla první díl Rudá jako rubín. První šok přišel, když to na mě začalo mluvit německy. Myslela jsem, že mě trefí. Ale pak jsem přivřela oči. Pořád se prezentuji, že nejsem rasistická, ale ta rasistická sviňucha pořád ve mně někde je :D No zkrátím to, protože tohle je recenze na knihu a ne na film. Zkoukla jsem oba díly. No uznala jsem, že je to fajn. Jenže tahle potvora se mi zavrtala do hlavy, že o čtrnáct dní jsem si pustila první díl znova. Ani ne po čtvrt hodině mi došlo: "Sakra, vždyť to má tolik děr! A tohle by mě zrovna zajímalo!" Film jsem zavřela a pustila jsem se do knihy. No od čeho jsem bookholik, že?


Přečetla jsem jí za dva večery! Ta kniha se tak krásně četla! V podstatě jak jsem napsala na databázi knih: "Autorka píše tak čtivě, že se ani nepodíváte, kdo to vlastně vlezl do pokoje, kde jste s touhle knihou zalezlí." Když jsem jí dočetla, tak jsem ani nemohla uvěřit, že je konec. To je tak nespravedlivý! Proč?! Hned jsem se pustila do druhého dílu. Prostě jsem musela vědět, jak to bude s Gwendolyn dál.
Ta hrdinka mi přirostla k srdci. Lehce ufňukaná, ale s kupou odvahy, když se naštve. Dost pyšná, aby se nepoddala okolí a trochu naivní, že všemu uvěří. Prostě lidská, prostě puberťačka, které spadl podivný dar/prokletí do klína. Měla jsem ráda i její rodinu, která byla prostě jetá. Jinak to říct ani nejde.
A její cestovatelský protiklad. Zelenooký Gideon de Villiers (fakt, jsem jediná komu se to jméno tak líbí?!) gentleman, který zas takový gentleman není. Prostě je správný aristokrat, a tak trochu boží pako.
Ještě nesmím vynechat Gwendolyn kamarádku - jméno si nevzpomenu -. Ta byla skvělá, hotový detektiv a taková chytrá vysvětlující osůbka.

Doopravdy to byla kniha, ke které nemám výtky. Navíc měla - pro mě tak potřebný - humor a nadlehčení. Navíc jsem takový lehký odpůrce cestování v čase, ale tohle bylo skvěle promyšlené. A ty dobý prostě dobře popsané. Fakt nemůžu říct křivého slova.
PS. Mám pocit, že Gideon se choval ke konci fakt divně. Mám ho hošana v merku! Dám si na něj bacha!

Anotace z CooBoo: *Žít v rodině, která je samé tajemství, není pro šestnáctiletou Gwendolyn zrovna snadné. Jednoho dne se s ní zatočí svět a ona se rázem ocitne ve známé ulici, jenže téměř sto let před svým narozením. Vzápětí pochopí, že tím největším rodinným tajemstvím je ona sama. Zbývá jí ale ještě pochopit, jaké nebezpečí člověku hrozí, když se zamiluje napříč časem.*
Doufám, že se Vám má recenze líbila.
Četl někdo tuhle knihu? Líbila se vám?
Vaše PandaGirl
Najdete nás i na FB: zde


(obrázek odstud)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama