Jak nemyslet?

18. srpna 2015 v 18:44 | PandaGirl |  >Téma týdne<
Zdravím~
Téma tohoto týdne je Jak nemyslet. Upřímně asi je na to dost návodů, a tak. Každý má trochu jiný způsoby, jak si tím přestat.
Asi nebude tajemství, že můj způsob jak nemyslet spočívá v knihách.
Použiji k tomu můj jasný příkla z letošního roku.
Co Vám budu povídat, poslední půl rok mi připadal jako taková malá procházka po peklu. Jen lehká ukázka, abych věděla co mě může potkat.


Od listopadu jsem byla zavalená věcma okolo maturitního plesu, které jsem přes mé protesty musela zařizovat. Naprosto mě to vyčerpalo. V mysli jsem měla neskutečně mnoho myšlenek okolo plesu. Bude to v pořádku? Co když se něco pokazí? Co budu dělat, když mi někdo ukradne ty peníze? Co když se to nebude spolužákům líbit, zabijí mě?! Budou stačit prachy? A tak dále a tak dále. Musela jsem dělat výzdobu, domlouvat se s moderátorem, dělat program, rozepisovat účetnictví. No prostě téměř všechno. No není překapení, že jsem z maturáku tak nadšená nebyla. No a ani nebylo divné, když jsem po pár týdnech po maturitním plese skončila v nemocnici s ochrnutým obličejem. Měsíc jsem nakonec byla doma. Pak jsem zase přišla do školy. A znovu mě zachvátily všechny ty myšlenky. Hodně jsem zameškala, pustí mě k maturitě? Zvládnu jí? Do toho jsem byla stále nemocná s prapodivnou neurčitou nemocí u které jsem pouze věděla, že má hlava není v pořádku. Myšlenky na to, že zemřu byly na denním pořádku. Viděla jsem to i na obličeji svých rodičů. No vsázela jsem se, že dřív se zblázním. Ale víte co? Nestalo se tak. V té době jsem šáhla po sérii Divergence. Samozřejmě knižní verzi. A co se nestalo. Od té doby jsem nepustila knihy z ruky. Vykašlala jsem se na učení a věci ohledně zdraví. Prostě jsem jen četla. Vrátila se mi nová chuť do života a mohly za to knihy! Našla jsem si způsob jak nemyslet. Krásný způsob.
A jak to všechno dopadlo? Maturu jsem zvládla na poprvé. Další měsíc jsem se dozvěděla, že má nemoc nebyla zas tak nebezpečná, jen se projevovala vzácnými příznaky. Teď už si jen musím hlídat, jestli se mi to z mozku ztratí. No a knihy jsem od té doby nepustila (ne, že bych před tím nebyla děsná knihomolka, ale teď se to zvětšilo a nalila se do mě nová chuť číst).

A to je ode mě asi všechno.
Doufám, že se Vám můj článek líbil a jestli ano, tak mi tu nechte nějaký ten komentář :)
Vaše PandaGirl :)
Najdete nás i na FB: tu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rorry | 18. srpna 2015 v 19:36 | Reagovat

Ani si numím předstvit, jak hrozný rok to musel být, ale jsi dobrá, že jsi to zvládla :) taky mám ráda knížky, dokážou uvolnit :) Hlavně ať je všechno v pohodě :)

2 all-is-magic | E-mail | Web | 18. srpna 2015 v 20:08 | Reagovat

Jo jo, knihy jsou úžasné :)) Někdy si k ním člověk prostě musí najít cestu...

Jinak s tou maturitou zvedám palec :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama